Vichřice Eberhard za sebou zanechala spoušť.

Znepokojila nás hlášení o kalamitách, které za sebou v uplynulých dnech zanechala vichřice Eberhard. Nárazový vítr, který na horách dosahoval síly orkánu, byl v závěru uplynulého týdne následován silnými dešti a dalšími příděly cca 15 cm mokrého, těžkého sněhu. Kontrola stanovišť tedy byla nanejvýš aktuální. Naplánovali jsme ji na nejbližší termín, kdy to mělo být podle předpovědí možné. V úvahu přicházela neděle, kdy meteorologové předpovídali alespoň po část dne slunečno, které však měl opět ukončit silný vítr.

 

Již za Plzní jsme na horizontu viděli, jak sněhem zářící hřeben Královského hvozdu s Ostrým a Jezerní horou odráží sluneční paprsky. V duchu jsme pouze doufali, že u nás snad už tolik sněhu nebude. 

Přístupová lesní cesta do naší lokality byla vcelku snadno sjízdná, lokálně ještě byly zledovatělé zbytky po sněhových 

závějích, popadané špičky stromů byly z cesty odtaženy ke krajům, kmeny prořezány. 

V lesích podél cesty však byly následky vichřice nepřehlédnutelné. 

 

Stanoviště, která jsou situována na osluněných jižních svazích, byla již téměř bez sněhu - jeho zbytky se choulily na stinných, chladných místech. Popadané větve a stromy, které neodolaly síle větru a tíze sněhu, včelám život nikterak nekomplikovaly, ležely okolo úlů.

 

Stanoviště, které je umístěné v hřebenové partii, se sklonem svahu spíše k severu, bylo ještě pod sněhem. Vytála pouze místa, kde jsme minule, při odběru měli, sníh odházeli.

 

Všudypřítomná byla ale voda, která pramenila snad z každé myší díry. Všechny stružky, rýhy, potoky, ale i terénní prohlubně jsou nyní naplněny vodou.

 

Přestože po celý den silně foukal vítr, včely využily teplejší počasí a k našemu překvapení odněkud nosily žluté pylové rousky - na chráněných, teplejších místech v lese již musí i u nás kvést vrby. Následně jsme ale pozorovali, že včely hojně navštěvují květy devětsilu, který kvete mezi sněhem na osluněných březích potoka. V květu jsou rovněž keře lýkovce jedovatého, trsy sněženek. 

V závěru dne začalo velmi silně foukat, předpovědi se tedy naplnily.

 

Na jaro si v našich výškách určitě ještě nějakou dobu počkáme.

 

Na jaro si v našich výškách ale ještě počkáme.Hlášení o kalamitách, které za sebou v uplynulých dnech zanechala vichřice Eberhard, nás znepokojila. Vítr, který na horách dosahoval síly orkánu, byl v závěru uplynulého týdne následován silnými dešti a dalšími příděly cca 15cm sněhu. Kontrola stanovišť tedy byla nanejvýš aktuální. Naplánovali jsme ji na nejbližší termín, kdy to mělo být podle předpovědi možné. V úvahu přicházela neděle, kdy meteorologové předpovídali alespoň po část dne slunečno, které však měl opět ukončit silný vítr.

 

Již za Plzní jsme na horizontu viděli, jak sněhem zářící hlavní hřeben Královského hvozdu s Ostrým a Jezerní horou, odráží sluneční paprsky. V duchu jsme pouze doufali, že u nás snad už tolik sněhu nebude. Přístupová lesní cesta do naší lokality byla vcelku snadno sjízdná, lokálně ještě byly zledovatělé zbytky po sněhových závějích, popadané špičky stromů byly z cesty vytaženy ke krajům. V lesích podél cesty byly následky vichřice nepřehlédnutelné. 

 

Stanoviště, která jsou situována na jižní svazích, byla již téměř bez sněhu - jeho zbytky se choulily na stinných místech. Větve a stromy, které neodolaly síle větru, včelám život nikterak nekomplikovaly, popadaly okolo úlů.

 

Stanoviště, které je umístěné v hřebenové partii, se sklonem svahu spíše k severu, bylo ještě pod sněhem. Vytála pouze místa, kde jsme minule, při odběru měli, sníh odházeli.

 

Všudypřítomná byla voda, která pramenila snad z každé myší díry. Všechny stružky, rýhy, potoky, ale i terénní prohlubně jsou nyní naplněny vodou.

 

Přestože po celý den silně foukal vítr, včely využily teplejší počasí a k našemu překvapení odněkud nosily žluté pylové rousky - v teplejším místě v lese již musí i u nás kvést vrby. Následně jsme sledovali, že včely hojně navštěvují květy devětsilu bílého, který kvete mezi sněhem na osluněných březích potoka. V květu jsou rovněž keře lýkovce jedovatého, trsy sněženek.

 

Na jaro si v našich výškách ale ještě počkáme.