Odběr zimní měli není vždy tak jednoduchý!

Uchlácholeni tvrzením a prognózami meteorologů, vydali jsme se splnit i my naši chovatelskou povinnost a vypravili se odebrat měl od našich včelstev. Předpovědi byly vcelku jasné: teploty nad nulou a sníh víkend nepřečká. To jsme ale hrubě podcenili Šumavu a ta nám předvedla, jak vypadá zima. K prvnímu stanovišti jsme se prodírali hlubokým mokrým sněhem,  místy se propadali až po kyčle. Nohy úplně mokré, sníh  všude, v duchu nás hřála myšlenka, že jsme při naší poslední návštěvě sníh od úlů alespoň trochu odházeli. Iluze nás opustily ihned poté, co jsme uviděli první stanoviště. Sníh od minula rozhodně neubyl. Úly se téměř ztrácely v té záplavě. Ještě, že jsme včely zazimovali ve třech nástavcích!  Zatímco jsme prochládali, rychle jsme zvažovali,  co s tím. Podložky ve varroadnech byly ukryty hluboko pod povrchem. Nezbylo než přistoupit k dílu a milé podložky vykutat z hlubin. Sníh byl mokrý a těžký. Zdánlivě banální odběr měli se tak na všech stanovištích změnil v téměř heroický výkon.

Záhadou v té bílé mase byla snad pouze pěšinka vyťapaná okolo úlů na jednom ze stanovišť. Záhy se vše objasnilo. Nějaký bystrý živočich objevil nevysněženou dutinu pod jedním z úlů a zřejmě si zde na čas udělal noru. Pak už chybělo jen málo, aby zjistil, co se to nachází nad podložkou. Ve snaze dostat se k tomu lákadlu téměř úplně okraj podložky rozkousal. 

Po takřka celodenním úsilí byla měl odebrána, a tuto naši chovatelskou povinnost si pro letošek můžeme odškrtnout. Už aby tu bylo jaro.